Olivová sklizeň je vyvrcholením celoroční práce a nejdůležitějším obdobím každé olivové farmy. My jsme se minulý týden vypravili na pár dní za bratry Chiavalon na Istrii, abychom omrkli, jak se jim daří v novém mlýně. Mlýn zprovoznili minulý rok, bohužel ve složitém covidovém období jsme se na sklizeň nedostali. Máme ovšem srovnání s rokem 2019, kdy ještě používali „starý“ mlýn a hned na začátku musíme přiznat, že je to opravdu velká změna, resp. velký skok vpřed.
Přijíždíme do mlýna odpoledne. Poslední dva dny pršelo, a tak se nesklízelo. Dnes od rána už je ale sklizeň v plném proudu a je tady pořádný šrumec. Tedi Chiavalon už na nás z dálky mává a na uchu má telefon. Když dotelefonuje, omlouvá se, že měl na lince novináře z francouzského listu Le Figaro. Chtějí přijet udělat reportáž. Německý TV štáb zde natáčel dopoledne a český štáb naší nejmenované televize minulý týden. O reportéry tu teda nouzi nemají. Stále se motáme do záběru osamělému filmaři, který hledá ideální úhel pro svou kameru na stativu.
Pod mohutným přístřeškem jsou v bednách čerstvě sklizené olivy. Vysokozdvižný vozík je vyklápí do násypky mlýna a Tedi nám představuje jejich novou technologii. Už jsme tady poněkolikáté, ale to se neoposlouchá:-) Je to jako oblíbená scéna s otcem mlynářem v podobě Ladislava Smoljaka ve filmu „Na samotě u lesa“. Mletí oliv se odehrává pod přístřeškem venku a samotné lisování pak ve vnitřních prostorech. Když vstoupíme dovnitř, ohluší nás chorvatský pop z reproduktorů. Vzápětí se rozletí vrata na opačné straně haly, dovnitř vpadne Sandi Chiavalon a svým barytonem se z plných plic přidává ke zpěvu. Je vidět, že je Sandi ve svém živlu a užívá si svou novou lisovací hračku:-)
Tedi Chiavalon pokračuje ve výkladu a postupně vysvětluje jednotlivé části naleštěné italské mašiny. Pracoviště mlýna je oknem propojeno s obchodem. Tam se tísní dvě desítky amerických důchodců, kteří přes sklo pozorují výrobu olivového oleje.
Po prohlídce si sedáme na barové židličky venku pod přístřeškem a dáváme si sklenku místního červeného. Za chvíli dorazí i Sandi, který se na chvíli urval. Kluci říkají, že úroda je o 20 – 30% menší, protože část květů na jaře pomrzla. Tohoto jsme byli svědky, protože jsme zde byli na Velikonoce a zaskočila nás sněhová vánice. Z druhé strany je výnos z oliv výrazně větší, než bývá průměr. Takže uvidíme, jaká budou čísla na konci sklizně.
K mlýnu neustále přijíždějí různá auta a přicházejí členové rodiny, známí, obchodní partneři nebo farmáři z okolí. Mlýn Chiavalon totiž slouží i pro zpracování oliv i jiných farem a část technologie je zdvojená, aby nedocházelo k míchaní dvou rozdílných kvalit. Farmáři najíždějí se svými auty pod přístřešek a z košů nebo menších beden přesypávají olivy do velkých beden, které pak vysokozdvižka vyklopí do násypky mlýna. Kromě stálé party pracovníků farmy je zde i pár brigádníků. Nejvýraznějším je mohutný chlap, s kterým nás Tedi seznamuje. Normálně dělá učitele náboženství, ale teď klukům pomáhá se sklizní.
I když jezdíme na farmu Chiavalon poměrně často, sklizeň je opravdu jedinečný zážitek. Pro farmáře období intenzivní práce, která začíná ráno v olivových hájích a končí hluboko v noci, mezi 2 – 3 hodinou ranní v mlýně. Můžete si být jisti, že rodina Chiavalon zpracovává olivy s maximální odbornou erudicí, láskou, v dokonale čistých prostorách a na špičkové technologii. Díky tomu zde vzniká jeden z nejlepších olivových olejů světa.
